›  Přehled dějin  ›  25 - Vrchol a pád husitského hnutí

Vrchol a pád husitského hnutí

• Spory mezi umírněnými pražany a radikálními tábory, vedenými Žižkou, narůstaly.
• Pražané se obávali, že zemi zcela ovládnou polní vojska, jak se nazývaly vojenské oddíly husitských měst.
• V samotném Táboře se proti sobě postavili stříz­livě uvažující hejtmané a nekompromisní kněží.
• S nimi se nakonec rozešel i Jan Žižka.
• Odešel do vý­chodních Čech, kde kolem sebe shromáždil nové bratrstvo.
• S ním pak v několika bitvách rozdrtil pražské vojsko i oddíly husitské šlechty.
• Od doby­tí Prahy však Žižka upustil, dal přednost smíru.
• Načas se mu tak podařilo znovu sjednotit husitské síly.
• Ve východních Čechách také vznikl Žižkův vojenský řád, listina obsahující Žižkova vojenská pravidla a výklad čtyř artikulů pražských.
• Obá­vaný a nikdy neporažený slepý vojevůdce zemřel v říjnu roku 1424 u města Přibyslavi, když se chys­tal táhnout na Moravu.
• Po Žižkově smrti „jeho lid přijal jméno sirotci, jakoby jim zemřel otec".

• ---

  Po smrti Jana Žižky z Trocno­va se síla a válečné umění husitských vojsk nijak nezmenšily.
• Táborští husité si do svého čela zvoli­li kněze Prokopa Holého, který se brzy osvědčil jako schopný vojevůdce i prozíravý velitel.
• Pověst o nepřemožitelnosti husitských vojsk se šířila Evropou.
• Husité už nečekali na nepřítele jen doma, ale vydávali se na takzvané spanilé jízdy.
• Snažili se za hranicemi získat potřebné zásoby, koně - vše, co už jim zpustošené Čechy nemoh­ly poskytnout.
• Táhli do Slezska, Lužice, Bavor, do rakouských zemí i na Slovensko.
• Stovky kilomet­rů putovala vojska nepřátelským územím, plenila kraj, dobývala města a hrady.
• Vzbuzovala takový strach, že napadení jim raději dobrovolně platili „výpalné", než by se s nimi utkali v boji.

• V létě roku 1431 se do Čech vydala další obrov­ská křižácká výprava.
• V křižáckém vojsku byla kromě rytířů početná pěchota, mnoho děl a stov­ky bojových vozů.
• Křižáci oblehli Domažlice a chystali se je dobýt.
• Husitské vojsko, ležící až u Berouna, se však rych­lým pochodem vydalo nepříteli v ústrety.
• Jeho náhlé objevení, zpěv písně Kdož jsú boží bojov­níci a hřmot kol vozů vnesl mezi pyšné křižáky hrůzu.
• Když pak jeden z oddílů couvl, aby jej hu­sité předčasně nespatřili, zavládla panika.
• Nastal všeobecný úprk a husité pak celou noc honili po lesích uprchlíky a shromažďovali zajatce.

Basilejská jednaní

• Potvrdilo se, že v celé Evropě není síla, která by husity na válečném poli pokořila.
• Bylo jim proto nabídnuto, aby přijeli na velký církevní sněm do Basileje diskutovat o čtyřech artikulech pražských.
• Husitské poselstvo v čele s Prokopem Holým udělalo v Basileji velký dojem.
• Vítali je s respektem. Ukázalo se však, že všechny artikuly jsou pro katolickou církev nepřijatelné.
• Poselstvo se vrátilo do Čech, ale jednání trva­la dál.
• Většina husitů si už přála mír, vždyť země byla po vyčerpávajících válkách ve zbědovaném stavu.
• Lidé živořili, trpěli nedostatkem i stálým strachem.
• Husitská polní vojska se pro ně stáva­la tlupami hrdlořezů, které museli živit a dodávat jim peníze.
• Rádi proto vítali kompromisní úmlu­vy, tzv. basilejská kompaktáta, které povolovaly přijímání pod obojí a mohly vést k ukončení bojů.

Panská jednota a bitva u Lipan

• Basilejská jednání a zoufalý stav české země vedly nakonec k úplnému rozpolcení husitského hnutí.
• Husitská šlechta se spojila se šlechtou kato­lickou v panskou jednotu.
• K nim se přidali umír­nění husité, především pražané, a spolu se posta­vili proti polním vojskům táborským a sirotkům.
• V květnu roku 1434 se husitská polní vojska střetla s panskou jednotou v bitvě u Lipan.
• V čele asi 10 000 sirotků a táborských bojovníků stáli hejtmané Prokop Holý a Prokůpek.
• Vojsko zaujalo obranné postavení na návrší, obklopeno několika řadami vozové hradby složené z 360 vozů.
• Oddíly panské jednoty byly asi dvakrát počet­nější a opíraly se o 720 bojových vozů.
• Velel jim bývalý hejtman polních vojsk Diviš Bořek z Mi­letínka.
• Dlouhý had vozového šiku panského voj­ska pomalu přejížděl kolem husitské hradby.
• Oba protivníci vystřelili z děl, ale bez valného účinku.
• Náhle se však mezi panskými vozy začaly objevo­vat mezery.
• Šik se trhal a zdálo se, že vojáci utíkají.
• Husitská vozová hradba se otevřela a vyhrnuli se z ní jezdci, pěšáci i cepníci z posádek vozů, aby do­vršili vítězství.
• Na křídlech panského vojska však stálo v záloze silné jezdectvo.
• V okamžiku, kdy se husité vzdálili od svých vozů, panští jezdci zaúto­čili.
• Na volném poli husitskou pěchotu rozprášili a spolu s vracejícími se bojovníky vnikli dovnitř vo­zové hradby.
• Polní vojska byla poražena na hlavu, oba vůdci, Prokop Holý i Prokůpek, padli.

• V bitvě u Lipan skončila sláva husitských vojsk.

• Až po dvou letech – 5. července 1436 byla v Jihlavě vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským koncilem = tzv. jihlavská kompaktáta, která ukončila husitskou revoluci, pomohl je uzavřít král Zikmund.
• Kompaktáta povolovala přijímání podobojí a každý se mohl rozhodnout, zda se přihlásí ke kališnickému nebo katolickému vyznání.

 Zikmund českým králem

• Vítězstvím panské jednoty se králi Zikmun­dovi (1436-1437) konečně otevřela cesta na český trůn.
• Musel však přistoupit na některé ústupky, především povolit přijímání pod obojí a smířit se se zabráním majetku katolické církve.
• V Če­chách se ale proti němu zvedala stále větší nespokojenost.
• Neplnil své sliby, neboť „sliby dané kací­řům žádné platnosti nemají".
• S husitskou šlechtou a působením kališnické církve se nedokázal smí­řit.
• Brzy se začal obávat o svůj život, a tak již po roce panování opustil Prahu a dal se na svůj po­slední útěk z Čech.
• Nedojel však už ani na hrani­ce, zemřel v moravském městě Znojmě začátkem prosince 1437.

Shrnutí:

• Jan Žižka zemřel roku 1424, po něm si husité zvoli­li do svého čela kněze Prokopa Holého.
• Husité ve všech křížových výpravách zvítězili a začali jednat s představiteli církve a Zikmundem Lucemburským na církevním sněmu v Basileji, kde diskutovali o 4 pražských artikulech.
• Zoufalý stav české země však nakonec vedl ke sporům v husitském hnutí, které se rozdělilo na dvě části:
• panská jednota = husitská a katolická šlechta, pražané,
• polní vojska = táborité a sirotci (východočeské husitské oddíly).
• Roku 1434 porazila v bitvě u Lipan panská jednota polní vojska a revoluce skončila.
• Zikmund se stal českým králem, ale krátce na to zemřel (1437).
• Bylo však povoleno přijímání pod obojí a zabrání majetku katolické církve.