Vláda posledních Přemyslovců
Co musíte znát?
- Za vlády Přemysla Otakara dospěly Čechy ve vrcholně feudální stát.
- Rozhodující slovo zde měl král.
- Hned na počátku své vlády zřídil Přemysl v Praze zemský soud.
- Česká šlechta nesla omezování svých dosavadních privilegií a pevnou ruku Přemysla II. velmi těžce.
- Do čela největších Přemyslových odpůrců se postavil jihočeský rod Vítkovců (pánů z Růže).
- Ti se, vedeni Závišem z Falkenštejna, nakonec spojili s Přemyslovým sokem Rudolfem Habsburským.
- Své domácí odpůrce Přemysl sice porazil, ale proti Rudolfovi se mu nedařilo.
- Rudolf se nespokojil ani s vydáním všech požadovaných území, jak jsme o tom již hovořili.
- Chtěl, aby se před ním Přemysl pokořil a přijal z jeho rukou i Čechy s Moravou jako říšské léno.
- Než takovou potupu, zvolil Přemysl Otakar II. raději boj.
- V osudové bitvě na Moravském poli (1278) však králi zachovala věrnost jen hrstka nejoddanějších.
- České vojsko bylo poraženo a sám Přemysl v boji padl.
Braniboři v Čechách
- Po smrti krále Přemysla Otakara nastaly v českých zemích zlé časy.
- Právoplatný dědic království, sedmiletý Přemyslův syn Václav, se vlády ještě ujmout nemohl.
- Jeho strýc a poručník Ota Braniborský se chtěl českého trůnu zmocnit sám.
- Nechal Václava uvěznit nejprve na hradě Bezdězu a pak až v Braniborsku, daleko od rodných Čech.
- Osamělý chlapec, bez matky a bez přátel, prožíval těžké dětství.
- Strasti, které zažil, ho pronásledovaly po celý život.
- Vypráví se, že často upadal do truchlivých nálad, chorobně se bál bouřky a také koček.
- Vláda Braniborů zemi rozvrátila.
- Nepřátelská vojska ji drancovala a plenila nevýslovným způsobem.
- Morava byla odtržena a upadla pod vládu Rudolfa Habsburského.
- Zemi postihl i strašný hladomor.
- Žalostný stav království nakonec přiměl část šlechty, aby svého krále ze zajetí vykoupila.
Vrchol moci Přemyslovců
- Václav II. (1283 - 1305) nastoupil na trůn jako dvanáctiletý.
- Ve skutečnosti však za něj dál vládl jeho poručník, český šlechtic Záviš z Falkenštejna, který se oženil s Václavovou matkou Kunhutou.
- Zpočátku si mladý král s poručníkem dobře rozuměl, ale za čas na něj zanevřel.
- Pražský biskup a strana odpůrců pánů z Růže králi tvrdili, že se Falkenštejn chce zmocnit českého trůnu.
- Václav dal Záviše uvěznit, to však vyvolalo vzpouru Vítkovců.
- Královské vojsko povstání tvrdě potlačilo a Záviš skončil na popravišti.
- Václav se nikdy nestal velkým válečníkem jako jeho otec.
- Byl však mnohem uvážlivější a prozíravější.
- Dokonce se oženil s dcerou Rudolfa, někdejšího nepřítele Přemyslovců.
- Při jejich svatbě a korunovaci královny teklo v Praze z kašen víno.
- Za Václava dosáhla sláva českého království vrcholu.
- V zemi nastal opět blahobyt.
- Ze stříbra z nově objevených žil v Kutné Hoře dal král razit proslulé pražské groše, peníze ceněné v celé Evropě.
- České hornictví mělo tehdy skvělý zvuk.
- Na příkaz krále byl vypracován latinsky psaný horní zákon Ius regale montanorum (1300).
- Brzy byl přeložen do češtiny a do němčiny a uznáván po celé střední Evropě.
- Václav se pokusil dokonce o založení univerzity.
- Připravoval vydání zemského zákoníku, avšak pro odpor šlechty, která v tom viděla omezení svých práv, neuspěl.
- Po brzké smrti své první ženy se Václav oženil s polskou princeznou Eliškou Rejčkou.
- Nedlouho nato ho hnězdenský arcibiskup korunoval polským králem.
- O rok později, po vymření uherské dynastie Arpádovců, získal Václav pro svého syna ještě korunu uherskou.
- Přemyslovci tak vládli třemi korunami - českou, polskou a uherskou.
- Nebývalý vzestup přemyslovské moci znovu spojil všechny jejich nepřátele.
- K papeži a římskému králi Albrechtu I. Habsburskému se přidala i uherská šlechta, která se nemohla smířit s českou vládou.
- Václav přitáhl s vojskem synovi na pomoc, ale nakonec jej i s uherskými korunovačními klenoty raději odvedl zpět do Čech.
- Zatím nepřátelské vojsko v čele s římským králem Albrechtem I. oblehlo českou „pokladnici" - Kutnou Horu.
- Tehdy se ukázalo, jak dobře se Václav dokázal poučit z otcových chyb.
- S českými pány vycházel po dobrém, nebál se s nimi podělit o nejvyšší moc v zemi.
- Když pak nepřátelé zaútočili na české království, stála šlechta pevně při svém králi a cizí vojsko bylo odraženo.
- Krátce nato však král Václav II. náhle zemřel.
Vymření rodu Přemyslovců
- Václavovu nástupci na trůně, jeho synovi Václavu III. (1305 - 1306), nebylo ještě ani 16 let.
- Nepřátel však měl mnoho a bylo jasné, že si své postavení bude muset obhájit s mečem v ruce.
- Václav brzy pochopil, že všechny své země neudrží.
- Vzdal se proto koruny uherské a vydal se na válečnou výpravu proti odbojným polským šlechticům.
- Cestou, při zastávce v Olomouci, byl neznámým mužem zavražděn.
- Tak po meči vymřel slavný rod Přemyslovců, který panoval v Čechách po více než 400 let.
Shrnutí:
- Přemysl Otakar II. se utkal roku 1278 s římským králem Rudolfem Habsburským v bitvě na Moravském poli, české vojsko bylo poraženo a Přemysl v boji padl.
- Jeho sedmiletý syn Václav se vlády ujmout nemohl, a tak se trůnu chtěl zmocnit Václavův strýc Ota Braniborský, který ho nechal uvěznit. Pro český stát nastaly zlé časy. Oddíly Oty Braniborského drancovaly Čechy. V zemi vypukl hladomor. To nakonec přimělo část šlechty, aby krále ze zajetí vykoupila.
- Václav II. (1283 - 1305) nastoupil na trůn jako dvanáctiletý. Ve skutečnosti za něj vládl Záviš z Falkenštejna, kterého však Václav nechal později uvěznit a popravit. Za Václava II. v zemi nastal opět blahobyt. Oženil s polskou princeznou Eliškou Rejčkou a byl korunován polským králem, později získal také korunu uherskou. Přemyslovci tak vládli třemi korunami - českou, polskou a uherskou.
- Václavův syn - Václav III. (1305 - 1306) se ujal vlády v 16 letech. Vzdal se koruny uherské a vydal se na válečnou výpravu proti polským šlechticům. Při zastávce v Olomouci byl však neznámým mužem zavražděn. Tak vymřel po meči rod Přemyslovců, který panoval v Čechách po více než 400 let.
