Reformy Marie Terezie
Co musíte znát?
- V roce 1740, po smrti císaře Karla VI., nastoupila na trůn jeho dcera Marie Terezie.
- Vzdor svému mládí a nezkušenosti (bylo jí 23 let) to byla energická a schopná panovnice.
- Počátky její vlády byly složité.
- Sousední státy totiž odmítly pragmatickou sankci a rozhodly se, že si habsburskou říši rozdělí.
- Bavoři dokonce obsadili Prahu a kurfiřt Karel Albert se prohlásil českým králem (1741).
- To, že mu holdovala značná část české šlechty, zanechalo v panovnici trvalou nedůvěru k Čechám.
- Po porážce Bavorů se dala korunovat českou královnou (1743), ale poté už nikdy Prahu ani království nenavštívila.
- Postavení Marie Terezie se významně upevnilo, když se její muž František Lotrinský stal císařem Svaté říše římské (1745).
- pragmatická sankce = měla zajistit nedělitelnost habsburské říše a uznání dědických nároků i pro ženské potomky z rodu Habsburků
- V počátku své vlády tedy musela M. T. čelit dvěma válečným konfliktům.
- Nejdříve roku 1740 odmítl pruský král Friedrich II. uznat pragmatickou sankci pokud neobdrží dostatečnou náhradu, tzn. bohaté a rozvinuté Slezsko.
- To Marie Terezie odmítla, tak vpadl tak do země s armádou = války o rakouské dědictví – až do roku 1748.
- Nakonec Marie Terezie přišla o Slezsko, ale uzavřela mír s Pruskem.
- Marie Terezie se však nechtěla smířit se ztrátou velké části Slezska – a obě země si našly spojence a vypukla tzv. Sedmiletá válka.
- Nebyla to válka jen mezi Pruskem a Rakouskem o Slezsko, vedly ji také evropské mocnosti Velká Británie a Francie o své kolonie v Severní Americe a Indii.
- Válka byla ukončena na popud Marie Terezie v roce 1763 mírem.
- Podstatná část Slezska zůstala nadále v držení Pruska.
- Nejtěžší ztráty utrpěla Francie, přišla téměř o všechny kolonie jak v Severní Americe, tak v Indii.
Reformy Marie Terezie
- Válka ukázala zaostalost monarchie a nutnost změn.
- Marie Terezie se velkých novot obávala.
- Nejnutnější změny však prosadili schopní rádcové, jimiž se obklopila.
- Patřil k nim moravský šlechtic kníže František Antonín Kounic, slezský šlechtic hrabě Friedrich Haugwitz a další.
- Habsburská říše se skládala z mnoha různorodých zemí.
- V každé z nich hrály velkou roli stavovské sněmy, které měly různé pravomoci.
- Především schvalovaly daně, na nichž byla závislá státní pokladna.
- Protože od svého nástupu byla Marie Terezie nucena válčit, první reformy se přirozeně týkaly armády.
- Císařovna zavedla vojenskou povinnost pro všechny muže (ovšem s řadou výjimek), jednotný výcvik a stejnokroj, výchovu důstojníků.
- Byla provedena reforma armády – zavedena vojenská služba v trvání 14 let.
- Marie Terezie omezila i další pravomoci stavovských orgánů.
- O důležitých věcech měli rozhodovat státem dosazení a placení úředníci (byrokracie).
- Ti se řídili rozkazy vídeňského dvora.
- Velkou změnu představovalo zrušení české dvorské kanceláře (1749), jakéhosi ministerstva pro České země.
- Panovnice tím ukončila samostatné postavení zemí České koruny (Čech, Moravy a zbytku Slezska) v rámci své říše.
- Nově vytvořený úřad společně spravoval české i rakouské země.
- Zemské stavovské úřady byly zrušeny a zřízeny centrální úřady ve Vídni pro všechny země monarchie
- Velký význam měly reformy hospodářské a sociální, třebaže byly často polovičaté.
- Císařovna si uvědomovala nesnesitelné zatížení poddaného lidu.
- Spravedlivější daňové zatížení (kontribuci) mělo zajistit nové a spolehlivé vyměření půdy (katastr).
- Daně pro každého poddaného byly vyměřeny podle rozlohy půdy i její úrodnosti.
- Nedostatek prostředků císařovnu donutil, aby poprvé zdanila i panskou půdu (šlechta ovšem platila jen poloviční daň než poddaní).
- Nově byla sepsána poddanská půda a majetek – podle množství půdy a majetku byly vybírány daně.
- Dvůr také chystal omezení roboty.
- Šlechta se dlouho bránila, ale selské bouře v roce 1775 ji vystrašily, takže s úpravou souhlasila.
- Podle rčení „dopadli jak sedláci u Chlumce " je známé především toto poměrně nevýznamné střetnutí.
- Bouře ale probíhaly ve dvou etapách (jaro-léto 1775) v řadě oblastí.
- Houfy vzbouřenců, vypalující zámky a „trestající` panské úředníky, přitáhly dokonce až k Praze.
- Byl vydán robotní patent, který snížil množství povinné roboty poddaných na maximálně tři dny v týdnu.
- V roce 1771 propukl v českých zemích hladomor, způsobený neúrodou.
- Tato katastrofa byla jednou z příčin četných povstání poddaných proti rozsahu robotních povinností.
- Nejznámější bylo roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou – kde bylo poraženo asi 1000 sedláků.
- Z doby Marie Terezie pochází i první úřední sčítání lidu a domů (konskripce).
- V prvé řadě sloužilo vojenským (evidovalo brance) a daňovým účelům (daně se platily podle majetku).
- Tehdy dostaly domy svá popisná čísla (ta se vedle řadových užívají dodnes).
- Na základě patentu o soupisu obyvatel se uskutečnilo první sčítání obyvatelstva a očíslování domů.
- Další reforma povinně zaváděla příjmení (lidé se dříve rozlišovali například jako Václav, syn Josefa, Jiří ze mlýna apod.).
- Nyní každý musel vedle křestního jména (to dostával při křtu) mít i příjmení (rodné jméno).
- Lidé si - a to už i dříve - volili příjmení podle povolání (Kovář aj.), obměnou křestního jména (Václavík aj.) nebo třeba podle toho, že byli v určitém místě noví (Novák, Nový aj.).
- Děti pak příjmení dědily.
- Byla tedy zavedena příjmení.
- Velký hladomor, který následoval po neúrodě (1770), připravil české země o 1/10 obyvatel.
- Poté začal jejich počet rychle stoupat.
- Mimo jiné zásluhou snížené úmrtnosti kojenců, lepší hygienou, stravou.
- K likvidaci hladomorů přispěly i nové plodiny, např. brambory (jméno prozrazuje, že k nám přišly z Ameriky přes německé Braniborsko).
- Budování silnic, odstraňování cel a mýt, zavedení jednotných měr, vah i jednotný peněžní systém (zlatý) umožnily zrychlit oběh zboží a zlevnit jeho ceny.
- Vznikaly velké dílny (manufaktury) a stát všemožně podporoval rozvoj výroby.
- Zisk přinášelo zavedení monopolů na prodej soli, tabáku či loterie, které směl provozovat pouze stát.
- Přesto se Marii Terezii pokladnu naplnit nepodařilo.
- Tehdy došlo i k vydání prvních papírových peněz.
- Proběhla měnová reforma, poprvé byly u nás zavedeny i papírové bankovky, tzv. bankocetle.
- Právní chaos z dob středověku měl nahradit jednotný zákoník.
- Dokončen byl sice později, ale už od dob císařovny platil trestní zákoník a jednací soudní řád.
- Předpisovaly postup u soudu a výši trestů za jednotlivé přečiny.
- Zakázány byly nelidské tresty a mučení.
- Šlechta tím ztratila neomezenou moc nad poddanými.
- Nedozírný dosah mělo uzákonění povinné pětileté školní docházky.
- U všech far byly zřízeny nižší školy, kde se žáci naučili číst, psát a počítat (triviálky).
- Ve městech vznikaly školy hlavní, na nichž se vyučovalo už německy.
- Při některých vzorových hlavních školách se pořádaly kursy pro přípravu učitelů.
- Byla provedena reforma školství – roku 1774 byla zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let.
- Byla zavedena jednotná soustava měr a vah – měrné jednotky (loket, sáh, máz, holba a libra).
- Byly budovány pevnosti na obranu země (Terezín, Josefov, Leopoldov).
Přehled základních reforem Marie Terezie:
- byla provedena reforma armády, zavedena vojenská služba v trvání 14 let,
- zemské stavovské úřady byly zrušeny a zřízeny centrální úřady ve Vídni pro všechny země monarchie,
- nově byla sepsána poddanská půda a majetek, podle množství půdy a majetku byly vybírány daně,
- byl vydán robotní patent, který snížil množství povinné roboty poddaných na maximálně tři dny v týdnu,
- na základě patentu o soupisu obyvatel se uskutečnilo první sčítání obyvatelstva a očíslování domů,
- byla zavedena příjmení,
- proběhla měnová reforma, poprvé byly u nás zavedeny i papírové bankovky, tzv. bankocetle,
- byla provedena reforma školství, roku 1774 byla zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let,
- byla zavedena jednotná soustava měr a vah – měrné jednotky (loket, sáh, máz, holba a libra),
- byly budovány pevnosti na obranu země (Terezín, Josefov, Leopoldov).
