Reformy Josefa II.

---

• Nejstarší syn Marie Terezie, Josef II., se stal po smrti svého otce Františka Lotrinského v roce 1765 římským císařem a také matčiným spoluvla­dařem v habsburské monarchii.
• Na rozdíl od své konzervativní a hluboce věřící matky to byl osví­cenec tělem i duší.
• Své životní poslání spatřoval v reformě státu.
• Ten měl pracovat jako účelný a spolehlivý stroj.
• Panovník ho měl řídit tak, aby přinesl blaho všem svým poddaným - třeba i proti jejich vůli.
• Sám císař žil velmi střídmě.
• Jeho od­por ke šlechtě, jejím výsadám i rozmařilosti mu zajistil obrovskou popularitu mezi lidem.
• Aristo­kracie o něm s pohrdáním mluvila jako o selském císaři.

• Už jako matčin spoluvladař získal Josef II. nova území (při 1. dělení Polska Halič, poté i část Bavorska).
• Ale s reformami, které výrazně změnily říši, mohl začít až po její smrti (1780).
• V říjnu 1781 vydal Josef II. toleranční patent, který povolil ně­která nekatolická vyznání (luteránství, kalvinis­mus a pravoslaví).
• Přestalo tak nesmyslné proná­sledování „jinověrců", jež s sebou neslo i velké hospodářské ztráty.
• Katolictví zůstalo ovšem nadá­le státním náboženstvím a hlásila se k němu většina obyvatel (zprvu dokonce 98 %).

• Josef II. usiloval o to, aby katolická církev byla „užitečná", a hlavně podřízená státu.
• Proto ne­chal zrušit téměř 750 klášterů.
• Zachoval jen ty, které se věnovaly prospěšné činnosti (například charitativní či vzdělávací).
• Z peněz za statky zaba­vené klášterům se platilo zřizování nových far i biskupství v místech, kde jich byl nedostatek.
• Faráři byli pověřeni vest matriky (knihy, v nichž se zaznamenávalo narození dětí, sňatky a úmrtí) a vyhlašovat ve své farnosti císařova nařízení.
• Stát se měl starat i o výchovu kněží (v generálních se­minářích), aby probíhala v duchu osvícenských zá­sad.
• Marně proti Josefovým reformám podřizují­cím církev státu protestoval samotný papež.

• Josef II. zrovnoprávnil židovské obyva­telstvo.
• Židé byli od dob středověku nuceni žít ve vymezených částech měst (ghettech) a měli zákaz vykonávat řadu povolání.
• Nesměli ani studovat na křesťanských školách.
• Úzká vrstva židovského obyvatelstva se zabývala směnárnictvím a půjčo­váním peněz na úrok.
• To bylo naopak křesťanům dlouho zakázáno.
• Odlišná víra a zvyky vzbuzovaly u mnoha lidí k Židům nedůvěru.
• Proto docházelo k protižidovským náladám (antisemitis­mu).

 

 

• Dalším významným Josefovým krokem bylo zrušení nevolnictví (člověčenství - jak zněl dobo­vý termín) rovněž v roce 1781.
• Každý poddaný se stal osobně svobodným člověkem.
• Nemusel už proti své vůli zůstat na panském statku, mohl se oženit a kamkoliv se přestěhovat.
• Děti poddaných už nebyly nuceny sloužit na zámcích či panských dvorech.
• Rodiče je mohli dat vyučit řemeslu nebo poslat do škol (nemajetní často studovali na kněze; výuku platil stát a jako duchovní měli zajištěnou budoucnost i prestiž).

• Přesto si vrchnost nadále uchovala nad podda­nými značnou moc.
• Soudila menší přestupky, vy­bírala berně (daně).
• Zachována zůstala robota, na­turální dávky a peněžní platy.
• Josef II. nechal zno­vu provést podrobný soupis půdy a vyměřit daně.
• Chystal dokonce zrušení roboty a naturálních dá­vek.
• Místo nich měli poddaní platit určený obnos peněz, ale k tomu už nedošlo.

• Josef II. svými reformami zásadně ovlivnil celou společnost.
• Zrušení nevolnictví umožnilo volný pohyb poddaných, ale i jejich hospodářský a společenský vzestup.
• Císař také ještě více posílil úlohu státu a jeho centralizaci.
• Na významu zís­kávala i státní policie, která sledovala nálady obyvatel.
• Aby Josef II. umožnil šíření osvícenských myšlenek, zmírnil dosud přísnou cenzuru.

• S reformami byla nespokojena především šlech­ta jednotlivých zemí.
• Ztratila neomezenou moc nad poddanými a díky rostoucí centralizaci klesal její politický vliv.
• Reformy se dotkly také církve a některé novoty naladily proti císaři i část podda­ných.
• Šlechtická opozice využila Josefových ne­snází v zahraniční politice (neúspěšná válka s Tu­reckem).
• Zvětšující se neklid v říši přiměl nemoc­ného a zklamaného císaře řadu reforem odvolat.
• Hlavní z nich - tolerance a zrušení nevolnictví - zůstaly ale v platnosti.

• Po Josefovi II. nastoupil na trůn jeho mladší bratr Leopold II. (vládl 1780-1782).
• Měl sice také pověst horlivého osvícence, ale odpor šlechty i re­voluce ve Francii ho nutily k opatrnému postupu.
• Šlechtě v mnohem ustoupil a dal se (na rozdíl od Josefa II.) korunovat českým králem.
• Panoval však necelé dva roky.

• Po smrti Marie Terezie v roce 1780 nastoupil na trůn její nejstarší syn Josef II. (vládl 1780 –1790).
• Vydal velké množství patentů, nejdůležitější však byly vydané v roce 1781: toleranční patent (povolil ně­která nekatolická vyznání) a patent o zrušení nevolnictví (poddaní se mohli svobodně, bez svolení vrchnosti stěhovat, uzavírat manželství, dávat děti na vyučení se řemeslu a studia).
• Robota však zrušena nebyla.
• Další změny vyvolaly odpor šlechty a po cí­sařově smrti byly odvolány.
• Jeho nástupcem se stal Leopold II., který se nechal korunovat čes­kým králem a ustoupil šlechtické opozici.