Osvícenství
Co musíte znát?
- V 18. století vznikl v západní Evropě vlivný myšlenkový proud, který byl později historiky označen jako osvícenství.
- Toto hnutí bylo součástí obecnější reakce na citovou a zbožnou barokní kulturu, která zasáhla Evropu po dlouhých náboženských konfliktech, zejména po třicetileté válce.
- O století později však již Evropa zesvětštěla a nikoli náhodou bylo světlo obsažené v názvu hnutí stavěno do protikladu k době údajného barokního temna.
- Rozmach osvícenství silně ovlivnily pokroky přírodních věd a filozofie v 17. a 18. století.
- Sami osvícenci se považovali za pokračovatele učenců předchozích generací - Galilea, Newtona či Descarta.
- Proto místo na víru kladli důraz na rozum (racionalismus), místo k bohu začali směřovat k člověku, přesvědčeni o jeho silách a schopnostech.
- Církev, zejména katolická, se stala terčem ostré a nevybíravé kritiky jako ztělesnění nesnášenlivosti, tmářství a zpátečnictví.
1) Důraz na rozum (racionalismus)
- Přitom zdaleka ne všichni osvícenci byli ateisté (nevěřící v boha).
- Někteří z nich tvrdili, že bůh je přítomen v přírodě (pantheisté).
- Podle jiných svět jen uvedl do pohybu a dále do jeho běhu nezasahuje (deisté).
- Pro řadu z nich mělo náboženství a víra své pevné místo v lidské společnosti.
- Co však všechny osvícenské myslitele spojovalo, byla názorová tolerance a odpor k jakémukoli fanatismu včetně náboženského.
- Osvícenské názory souvisely i s učením o přirozených právech člověka.
- Podle této teorie má každý člověk od narození určitá nezcizitelná práva, a to bez ohledu na původ či bohatství.
- K nejzákladnějším lidským právům patřilo podle osvícenců i právo na sebevyjádření jedince, právo svobodně hlásat své názory bez obav z cenzury či pronásledování.
- Často je citován výrok Voltaira: Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat.
2) Názorová tolerance
- Každý jedinec má právo svobodně hlásat své názor.
- Osvícenci vesměs soudili, že moderní věda je s to rozumově dokonale poznat přírodu a svět, jaké ve skutečnosti jsou.
- Po pochopení této podstaty bude prý možné svět měnit a řídit.
- Bude-li se tak dít správným způsobem, přinese to dobrodiní všem.
- Osvícenci byli také přesvědčeni, že jedním ze zdrojů lidského a společenského neštěstí je nevzdělanost.
- Kladli proto důraz na rozvoj vzdělání zaměřeného na široké vrstvy, dosud omezené předsudky a pověrami.
3) Rozvoj vzdělání
- Kladli důraz na rozvoj vzdělání, vydali slovník, který zachycoval celou šíři soudobého vědeckého poznání - Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel.
- Vrcholem snah zpřístupnit co nejširšímu okruhu lidí soudobé vědecké poznatky o člověku a světě, který ho obklopuje, byla Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel.
- Do slovníku, jenž zachycoval celou šíři soudobého vědeckého poznání, přispívali přední francouzští osvícenci - Voltaire, Montesquieu, Rousseau a mnozí další.
4) Hospodářská svoboda jednotlivce
- Dalekosáhle a trvale ovlivnilo osvícenské myšlení i hospodářský vývoj.
- Dosud převládal názor, že bohatství a prosperity je možné nejlépe dosáhnout s podporou státu.
- Vysoká cla na dovážené zboží měla chránit domácí zemědělskou a řemeslnou výrobu před levnějšími výrobky ze zahraničí.
- Stát měl současně i přímo podporovat některá výrobní odvětví.
- V souvislosti s osvícenskými myšlenkami osobní svobody sílí v průběhu 18. století kritické hlasy požadující hospodářskou svobodu jednotlivce.
- Bez státních zásahů a bez cechovních omezení budou prý podnikatele vyrábět to, co jsou schopni vyrobit nejlevněji a čeho jsou schopni nejvíce prodat.
- Pokud například šije ve městě boty jen jeden švec, může si takřka libovolně určovat cenu. Bude-li ve městě více ševců, každý z nich se jistě bude snažit získat pro sebe co nejvíce zákazníků. A nejspolehlivější prostředek, jak toho dosáhnout, je snížit cenu bot. Soutěž mezi výrobci (konkurence) by pak měla vest k dalšímu snižování cen.
- Do této soutěže ovšem nesmí zasahovat stát. A to nejen tím, že by zvýhodňoval některé ševce na úkor druhých. Porušením soutěže by bylo například i určení maximálního počtu ševců. Přístup na trh musí být svobodný. Kdokoli je schopen a odhodlán šít boty, má tuto možnost mít. Podle skotského filozofa a ekonoma Adama Smithe má svobodný trh a konkurence přivodit obecný pokles cen a růst blahobytu celé společnosti. Jeho kniha O příčinách bohatství národů z roku 1776 se stala jednou z knih, které nejvíce ovlivnily západní civilizaci.
