Nástup Lucemburků
Co musíte znát?
- Po smrti Václava v roce 1306 zůstal český trůn opuštěn a bez mužského dědice.
- Žádný z uchazečů o královský titul si však nezískal podporu většiny českých pánů.
- A tak po čtyři roky panovaly v českém království zmatky a země i lid trpěly.
- Nakonec byl některými českými šlechtici a církevními hodnostáři vybrán jako vhodný nástupce syn římského císaře Jindřicha VII. Jan Lucemburský.
- Jeho nároky na český trůn měl podpořit sňatek se sestrou Václava III., Eliškou Přemyslovnou.
- Janu Lucemburskému (1310 - 1346) bylo teprve 14 let, když si bral za ženu osmnáctiletou Elišku.
- Po svatbě se vydali manželé do Pra Nečekalo je tu však slavnostní uvítání, ale zavřené brány a nepřátelé na hradbách.
- Teprve když jim Eliščini spojenci násilím umožnili vstup do města, mohl být Jan Lucemburský korunován českým králem.
- Jan Lucemburský byl spíše než rozvážným panovníkem statečným rytířem.
- Mladíkovi, vychovanému na vznešeném francouzském dvoře, připadaly české poměry cizí, drsné a nezvyklé.
- Chyběly mu vladařské zkušenosti a nedokázal se smířit s odporem české šlechty, jejíž sebevědomí po vymření přemyslovského rodu ještě vzrostlo.
- A tak raději v království mnoho nepobýval.
- Toulal se cizinou, navštěvoval panovnické dvory, vyhledával války, turnaje a dobrodružství.
- S Eliškou si příliš nerozuměli, jejich povahy i vychování byly velmi rozdílné.
- Eliška snila o slávě českého království, jak ji zažila na dvoře svého otce, Jana však české záležitosti příliš nezajímaly.
- Když se pak sama rozhodla zasáhnout do dění v zemi, Jan ji prakticky uvěznil na Mělníce a odebral jí děti.
- Nakonec jejich prvorozeného synka Václava již v sedmi letech odvezl na francouzský královský dvůr.
- Tady získal mladý kralevic na tehdejší dobu neobvyklé vzdělání.
- Nejenže se naučil číst a psát, ale i hovořit latinsky, francouzsky, italsky a německy.
- Po svém kmotru, francouzském králi, přijal jméno Karel.
- Častou nepřítomností svého panovníka české království velmi trpělo.
- Šlechta si v zemi vedla podle své libovůle.
- Jan přijížděl jen občas - pro peníze za vybírané daně.
- Aby získával stále nové a nové prostředky na své výpravy, neváhal zastavovat královské statky a hrady.
- Jeho rytířské činy mu ovšem přinášely proslulost po celé Evropě a s ní rostla i sláva království.
- Díky svému diplomatickému umění dokázal český stát rozšířit i o další území - Chebsko, Horní Lužici a část Slezska.
Karel se vrací do Čech
- Janův syn Karel se do vlasti vrátil po deseti letech jako sedmnáctiletý mladík.
- S titulem markrabě moravský, který mu udělil jeho královský otec, se ujal správy země.
- Našel ji ve velmi zuboženém stavu.
- Pražský hrad byl neobyvatelný, a tak musel zpočátku zůstat ve městě, v obyčejném měšťanském domě.
- Nesetkal se už ani s matkou, která mezitím zemřela.
- Přes své mládí dokázal Karel brzy opět nastolit pořádek.
- V jeho snahách ho podporovalo hlavně měšťanstvo a církev.
- Dobrých vztahů s církví si Karel velmi cenil.
- Podařilo se mu naplnit i dlouholetý sen českých panovníků - v Praze bylo zřízeno arcibiskupství (1344).
- Církev v Čechách se tak vymanila ze závislosti na Svaté říši římské.
- Prvním českým arcibiskupem se stal Karlův moudrý přítel a rádce Arnošt z Pardubic.
- Král Jan mezitím dál putoval po evropských bojištích i panovnických sídlech.
- Vedl složitá diplomatická jednání s polským a uherským králem a především v říši.
- Největšího úspěchu dosáhl, když roku 1346 prosadil zvolení svého syna Karla římsko-německým králem.
- O pár týdnů později Jan Lucemburský, věren své pověsti rytíře, hrdinně zemřel.
- Stalo se tak v bitvě u Kresčaku, kde bojoval jako spojenec francouzského krále proti Angličanům.
- V té době byl již úplně slepý.
- Do bitvy se vydal na oři uvázaném mezi koně dvou rytířů.
- Ti jej měli na bojišti vést tak, aby měl nepřítele na dosah svého meče.
- Když bylo zřejmé, že bitva je ztracena, vybízela Janova družina krále, aby ustoupil.
- Ten se však se slovy „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ vrhl do nejprudší seče.
- Po bitvě nalezli vítězní angličtí vojáci českého krále ještě s jiskřičkou života.
- S velkou úctou jej přenesli do stanu anglického prince, kde zanedlouho skonal.
Shrnutí:
- Po smrti Václava III. zůstal český trůn po 4 roky opuštěn.
- Nakonec byl českými šlechtici a církví vybrán jako nástupce syn římského císaře Jindřicha VII. Jan Lucemburský (1310-1346), který byl korunován českým králem.
- Jeho ženou byla sestra Václava III. Eliška Přemyslovna.
- Byl spíše rytířem, český stát rozšířil o nová území.
- Janův syn Karel byl od malička vychováván na francouzském dvoře.
- Do vlasti se vrátil jako sedmnáctiletý s titulem markrabě moravský a ujal se správy země.
- Karel dokázal brzy nastolit v zemi pořádek.
- Podařilo se mu roku 1344 v Praze zřídit arcibiskupství.
- Prvním českým arcibiskupem se stal Karlův přítel a rádce Arnošt z Pardubic.
- Roku 1346 umírá Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku, kde bojoval jako spojenec francouzského krále proti Angličanům v tzv. stoleté válce.