České stavovské povstání
Co musíte znát?
1) Hlavní podstata
- Po Rudolfově smrti nastoupil na trůn jeho mladší bratr Matyáš (1611 – 1619).
- Za jeho vlády se vyostřil spor mezi katolickou a nekatolickou šlechtou.
- Matyášovi byla zaslána českými stavy roku 1618 stížnost na soustavné porušování Rudolfova majestátu.
- Matyáš ji odmítl, zakázal svolávat zemské sněmy a také naplánovaný sjezd nekatolíků.
- Ovšem i přes zákaz se sešlo v roce 1618 velké množství nekatolické šlechty, která vtrhla do kanceláře místodržitelů na Pražském hradě a přítomné místodržící Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavatu svrhli na protest proti postupu habsburské vlády z oken do hradního příkopu – touto pražskou defenestrací začalo české stavovské povstání proti vládě Habsburků.
- Čeští stavové si zvolili vlastní vládu – Matyáš v této době roku 1619 umírá.
- Údajně spadli z výšky 15 metrů, ale nic se jim nestalo – neublížily jim ani střely z mušket vzbouřenců – tak vznikla mezi katolíky pověst o zázračné pomoci Panny Marie při jejich záchraně.
2) Zimní král Fridrich Falcký a bitva na Bílé hoře
- Českým králem byl zvolen kníže Fridrich, který pocházel z německého knížectví Falc a patřil k nekatolické šlechtě.
- Ferdinand II. (nástupce Matyáše) shromáždil velkou armádu a zatlačil vojsko českých stavů až k Praze.
- Ke konečné bitvě došlo 8. 11. 1620 na návrší Bílá hora - stavové byli poraženi a Fridrich Falcký – zimní král - utíká z Čech.
- Vlády se tedy ujímá Ferdinand II. (1620 – 1637) – ten tvrdě potrestal vůdce povstání.
- Roku 1621 nechal na Staroměstském náměstí popravit 27 předních účastníků odboje – popravu vykonal kat Mydlář.
- Popraveni byli mj. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic nebo Jan Jesenius.
- Hlavy 12 popravených byly pověšeny pro výstrahu na Staroměstské mostecké věži (místo popravy je dodnes označeno kříži v dlažbě).
- Celý boj trval přibližně 2 hodiny, Fridrich Falcký nebyl na bojišti, ale hostil v té době na Pražském hradě anglického vyslance – na zprávu o porážce reagoval útěkem z Čech.
- Na straně stavů 20 000 vojáků X 28 000 Habsburků.
- Zbožný Ferdinand po podepsání rozsudků podnikl pouť do rakouského poutního místa Mariazell, kde se modlil za spásu své duše.
3) Obnovené zřízení zemské
- Následovala vlna emigrace českých a moravských nekatolíků z řad šlechty.
- Jejich majetky byly zabavovány a na jejich místa král dosadil věrné katolíky.
- Moc katolíků tak narostla, dochází k tzv. rekatolizaci = obrácení protestantů na katolickou víru, Rudolfův majestát byl zrušen.
- V roce 1627 vydal Ferdinand II. tzv. Obnovené zřízení zemské, o rok později pro Moravu.
- Velká část jeho ustanovení platila až do roku 1848, byl to jakýsi zákoník podle něhož se má země řídit, byly tak položeny základy tzv. absolutistické monarchie.
- Oslabilo postavení stavů – vše důležité se teď rozhodovalo ve Vídni na císařském dvoře.
- Veškerá moc byla v rukou panovníka, Habsburkové mají dědičné právo na český trůn, jediné povolené náboženství je katolické, nekatolíci musí buď zemi opustit, nebo přestoupit na katolickou víru.
- Následovala celá řada emigrací = úpadek vzdělanosti u nás.
4) Třicetiletá válka
- České stavovské povstání odstartovalo boje mezi katolíky a protestanty v celé Evropě, které trvaly 30 let = třicetiletá válka.
- Habsburkům v ní šlo také o ovládnutí západní a střední Evropy x protivníci Francie, Anglie, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko...
- Nejvyšším velitelem byl český šlechtic Albrecht z Valdštejna, který byl nakonec v Chebu zavražděn na příkaz císaře (podezření na vyjednávání ze Švédy).
- Švédové dobyli část Prahy a poničili Olomouc, Brno se podařilo uhájit.
- Nakonec válka všechny vyčerpala a nastala jednání o míru – Ferdinand III. syn F. II (1637 – 1657) – jednání trvala 4 roky…
- 1648 – na území Vestfálska (Německo) byl podepsán vestfálský mír.
- Plán Habsburků vytvořit velkou říši v západní Evropě se nezdařil, Francie a Švédsko = evropské mocnosti.
- Habsburkové jsou tak ve střední Evropě = země Koruny české, Rakousko + Uhry.
