České knížectví za prvních Přemyslovců

foto

Co musíte znát?
  • Rané počátky českého státu jsou zahaleny tajem­stvím.
  • V době, kdy na Moravě vznikla rozlehlá říše, se kmeny v Čechách teprve sjednocovaly.
  • Po­sléze se mezi drobnými kmenovými vládci prosa­dil středočeský rod Přemyslovců, odvozující svůj původ od bájných předků Přemysla Oráče a kněžny Libuše.
  • První přemyslovský kníže, o kterém se do­chovaly záznamy v dobových písemnostech, se jmenoval Bořivoj.
  • Žil koncem 9. století. Zprvu síd­lil na Levém Hradci.
  • Později své sídlo přenesl na ostroh nad Vltavou, kde se odedávna konala kme­nová shromáždění Čechů a kde stával kamenný knížecí stolec. Nechal zde vybudovat křesťanský kostelík a celé místo obehnal hradbou.
  • Tak vznikly základy Pražského hradu, centra rodícího se čes­kého státu.
  • Bořivoj i jeho žena Ludmila byli křesťa­ny.
  • Křtu se jim dostalo nejspíše na Moravě.
  • Zpo­čátku se český stát vyvíjel v závislosti na mocněj­ším velkomoravském vládci.
  • Po Svatoplukově smrti se česká knížata dostala více do styku s vý­chodofranskou říší.
  • Když velkomoravský kníže Svatopluk ovládl území Čech, podporoval Bořivoj jeho vládu.
  • Stal se tak Svatoplukovým zástupcem v Čechách, které byly podřízeny Velké Moravě.
  • Díky Svatoplukově pomoci vybudoval Bořivoj sobě a celému rodu Přemyslovců přední postavení mezi ostatními českými knížaty.
  • Bořivoj s Ludmilou se nechali pokřtít na Svatoplukově dvoře samotným Metodějem (asi 882 – 884).
  • Bořivoj umírá patrně kolem roku 889
  • Po Bořivojovi vládnou synové Spytihněv, po něm Vratislav.
Kníže Václav
 
 
  • Za panování Bořivojova vnuka Václava (vládl 924-935?) se přemyslovské panství již značně rozrostlo, ale ještě nezahrnulo celé Čechy.
  • Mladý Václav byl vzdělaný a cílevědomý a snažil se zajis­tit svému knížectví významné postavení.
  • Zpočátku však místo Václava vládla Drahomíra a Václava vychovávala jeho babička Ludmila.
  • Drahomíře se však Ludmilin vliv na Václava nezamlouval.
  • Příčinou byl křesťanský způsob Václavovy výchovy, ale hlavně snaha Ludmily i Drahomíry mít co největší vliv v českém státě.
  • Ludmila nakonec ustoupila a odešla na své hradiště Tetín (u Berouna).
  • Drahomíra ji přesto nechala září 921 uškrtit.
  • Ludmila se jako mučednice stala první svatořečenou ženou v českých dějinách.
  • Země však byla napadena výbojnými germánskými sou­sedy.
  • V boji s nimi byl kníže poražen a zavázal se králi Jindřichu Ptáčníkovi odvádět tribut (dobytek a stříbro) za zachování míru.
  • Za důležitý prostředek k posílení své moci pova­žoval Václav šíření křesťanství. 
  • Ale jeho velmoži s tím nebyli srozuměni.
  • Rostoucí vliv knížete a jeho náboženské nadšení vzbuzovaly jejich odpor.
  • Byl tu však také Václavův mladší bratr Bole­slav, schopný a ctižádostivý muž, který se nemínil celý život podřizovat bratrovi.
  • Pravděpodobně v roce 935 pozval Václava k sobě do Staré Bolesla­vi a tam ho nechal zavraždit.
  • Snad proto, že nesouhlasil s Václavovou poslušností vůči králi Jin­dřichovi a možná byl i proti jeho mírnému způsobu panování. V každém případě chtěl vládnout sám.
  • Nedlouho po své smrti začal být kníže Václav pova­žován za svatého.

 

Upevnění knížecí moci za Boleslava I.
 
 
  • Kníže Václav se snažil upevnit svoji moc v zemi a podrobit si ostatní česká knížata.
  • Dobytá území však neobsazoval.
  • Neměl dostatek bojovníků ani prostředků k jejich vydržování, proto se spokojil s vybíráním tributu.
  • Častokrát se stalo, že po odchodu jeho bojovníků se podmanění vládcové zno­vu osamostatnili.
 
  • Boleslav I. (vládl 935?-967/72 - nevíme přesně, kdy zemřel) chtěl tento způsob vlády změnit a odmítl také odvádět poplatky říši.
  • Postavení Přemys­lovců ve středních Čechách se za jeho panování natolik upevnilo, že si mohl dovolit vybírat od zdejšího obyvatelstva pravidelné daně.
  • Díky nim zřídil a vydržoval početnou a dobře vyzbrojenou družinu.
  • Tak mohl zahájit konečný boj za sjedno­cení celých Čech.
  • Na nově dobytých územích ne­chal stavět hrady, do nichž dosazoval své správce - kastelány, a vojenské posádky.
  • Tímto způsobem pevně ovládal celou zemi.
  • Byl to zřejmě tvrdý po­stup vůči zbývajícím českým knížatům, nikoli bratrovražda, kterým si Boleslav vysloužil přízvis­ko Ukrutný.
  • Boleslav také zahájil v Čechách ražbu vlastních mincí – denárů.
  • (za 1 denár se dalo koupit např. 10 slepic, otrok stál 300 denárů, mladá otrokyně 600 denárů…)
  • Byl pro vraždu svého bratra nazýván Ukrutný
  • Postupně si podmanil všechna knížata kmene Čechů, a tak dokončil sjednocení Čech.
  • Přestal východofranskému králi odvádět tribut a v zemi zavedl daně.
  • Díky nim zřídil dobře vyzbrojenou vojenskou družinu.
  • Přemyslovci se postupně zmocnili Moravy, Slezska, jižního Polska a západního Slovenska.
Vyvraždění Slavníkovců
 
 
  • V době, kdy Boleslav I. umíral, existovalo ve východních Čechách kolem Libice poslední samostatné panství, jež bylo značně rozsáhlé.
  • Jeho vlád­ce Slavník si počínal velmi obratně.
  • S Přemyslovci udržoval přátelské vztahy a uznával jejich nadvlá­du.
  • Ale jeho ctižádostiví synové už smýšleli jinak.
  • Toužili po nezávislosti a po otcově smrti si také jako svrchovaná knížata počínali.
  • Jeden z nich, pražský biskup Vojtěch (o němž se ještě zmíníme), se dostal do ostrého sporu s knížetem Boleslavem II. (vládl 967/72-999, neznáme přesně rok jeho ná­stupu na trůn) a jeho velmoži.
  • S pocitem nezměr­né křivdy pak raději opustil Čechy.
  • Protože byl v křesťanské Evropě známou osobností, mohl jeho odmítavý postoj Přemyslovcům velmi uškodit.
  • Vztahy mezi oběma rody se prudce přiostřily.
  • V roce 995 přepadla knížecí družina Libici a po­vraždila všechny přítomné Slavníkovce.
  • Přemyslov­ská knížata se tak stala jedinými pány celých Čech.
 
 
Shrnutí:
 
 
  • Český stát založili v 9. století na území středních Čech Přemyslovci.
  • První přemyslovský kníže se jmenoval Bořivoj, který se i se svou manželkou Ludmilou nechal pokřtít (Metodějem).
  • Zpočátku síd­lil na Levém Hradci, později postavil nad Vltavou kamenný kostel a položil tak základy Pražského hradu.
  • Po Bořivojovi vládli synové Spytihněv, po něm Vratislav.
  • Po Vratislavově smrti se českým knížetem stal jeho starší syn Václav, za kterého však vládla jeho matka Drahomíra.
  • Václava vychovávala jeho babička Ludmila, kterou nechala Drahomíra zabít.
  • Ludmila se stala první českou svatořečenou ženou.
  • Václav (vládl 924-935) byl obratný politik, diplomat a zasloužil se o šíření křesťanství.
  • Dostal se však do sporu s východofranským králem Jindřichem I. Ptáčníkem, který požadoval vyplácení poplatku za mír (tribut).
  • Václav byl nucen po vojenské porážce poplatek každoročně odvádět.
  • S Václavem však nesouhlasil jeho bratr Boleslav, který prosazoval nezávislost českých knížat a toužil po moci.
  • Na jeho rozkaz byl 28. září 935 ve Staré Boleslavi zavražděn.
  • Později byl prohlášen za svatého a v průběhu staletí se stal patronem české země.
  • Prvním pražským biskupem se stal Dětmar.
  • Druhým biskupem byl Vojtěch, který měl však spory s Boleslavem II.
  • Nesouhlasil s jeho vnímáním křesťanství.
  • Vojtěch byl příslušníkem rodu Slavníkovců, který sídlil ve východních Čechách v Libici (u Poděbrad) a nechtěl se Přemyslovcům podvolit.
  • Knížecí družina Boleslava II. proto v roce 995 přepadla Libice a Slavníkovce povraždila.
  • Vojtěch byl zavražděn o dva roky později pohany při šíření křesťanství u Baltského moře
 
 
Pixel1