Čechy za vlády Jagellonců

• Přání Jiřího z Poděbrad o povolání Jagellonců na český trůn se splnilo.
• Roku 1471 zvolil český sněm králem Vladislava, nejstaršího syna polského krá­le.
• Teprve patnáctiletého Vladislava II. Jagellonského (1471 - 1516) však nečekala lehká úloha.
• O českou korunu musel bojovat s uherským králem Matyášem.
• Ten se dal katolickými pány zvolit českým králem již před smrtí Jiřího Poděbradského.
• Na Matyášově straně stál papež, který dal dokonce Vladislava na čas do klatby.
• Vladislava naopak podporoval římský císař.
• Spor měly nakonec vyřešit zbraně.
• Válka však roku 1478 skončila nerozhodně a oba soupeři si země Koruny české rozdělili.
• Vladislavovi připadly Čechy, Matyáš vládl v tzv. vedlejších zemích - na Moravě, ve Slezsku a v Lužici.

• O Vladislavovi se traduje, že byl slabý a neroz­hodný panovník. Čeští páni mu také přezdíva­li „král Bene“, neboť tímto latinským slovíčkem (znamenajícím „dobře") odpovídal na všechny jejich požadavky. Ten však ve skutečnosti obratným jedná­ním posiloval postavení Jagellonců v Evropě, aby mohl úspěšně čelit tureckému nebezpečí.

• Vladislav podporoval katolickou církev.
• To brzy vyvolalo nové napětí mezi katolíky a kališníky, kterých byla v zemi většina.
• Roku 1485 však byl mezi oběma skupinami obnoven smír.
• Konec náboženských sporů znamenal další posílení vli­vu šlechty na úkor královské moci.

• Přes všechny pověsti o králově slabostí zna­menala léta vlády Vladislava II. pro zemi klid a poměrný blahobyt.
• Vládl tu velký stavební ruch, rány po husitských válkách se zacelovaly.
• Příslo­večná mírnost, ale jistě i diplomatické schopnosti pomohly Vladislavovi získat další korunu.
• Po Ma­tyášově smrti jej uherští šlechtici roku 1490 zvolili uherským králem.
• Předpokládali totiž, že pod jeho žezlem si budou panovat sami.
• Podle jejich přání přesídlil Vladislav do uherského Budína a do Čech se vracel jen vzácně.
• Země Koruny české se však opět spojily pod jedním panovníkem.

• Roku 1500 moc šlechty v Čechách nebývale vzrostla.
• Komise sedmnácti pánů a rytířů připra­vila a vydala nový zemský zákoník Vladislavské zřízení zemské.
• Zbavila jím města práva hlasovat na zemském sněmu a zhoršila znevolnění selského lidu.
• Sedláci se už bez svolení svých pánů nesměli stěhovat a dovolávat se práv proti vrchnosti.
• Měs­ta proti novému zákoníku protestovala - tvrdila, že je dobrý pouze pro pány a rytíře.
• Upozorňova­la také na to, že volné podnikání šlechty na panstvích - především vaření a prodej piva - finančně poškozuje královská města, a tím i samého krále.
• Vladislav však nakonec vyšel vstříc šlechtě a po dvou letech zákoník stvrdil svým podpisem.

 

• ---

  Po Vladislavově smrti roku 1516 nastoupil na český (i uherský) trůn jeho syn Ludvík Jagellon­ský (1516 - 1526).
• Českým králem ho nechal jeho otec korunovat dokonce už jako tříletého chlapce.
• Když se měl skutečně ujmout vlády, bylo mu deset let a stejně jako otec pobýval většinou v Uhrách.

• Dlouhé nepřítomnosti krále využívala šlech­ta k vlastnímu obohacování na úkor království.
• Soupeření o co největší podíl vlády mezi moc­nými skupinami šlechticů hrozilo přerůst až v občanskou válku.
• Když se král Ludvík roku 1522 vrátil z Uher do Čech, snažil se zachránit, co se dalo.
• Odňal šlechtě správu královských financí, donutil ji vrátit některé uchvácené krá­lovské hrady a statky a dosadil nové královské úředníky.
• Po králově návratu do Uher se však věci vrátily ke starým pořádkům.

• V té době došlo k novému útoku tureckých vojsk, které se už hrnuly do Uher a ohrožovaly celou střední Evropu.
• Bez pomoci ostatních zemí, prakticky osamocen, se Ludvík Jagellonský postavil jejich přesile.
• Po prohrané bitvě u Moháče (v dnešním Maďarsku) roku 1526 zahynul na útě­ku v bažinách.
• Tím po meči vymřel rod Jagellon­ců na českém trůně.

• Jagellonská doba zanechala v naší zemi četné stavební a umělecké památky.
• Urození velmoži i bohatí kupci si opět v bohatnoucí zemi začali bu­dovat sídla hodná jejich postavení.
• Král Vladislav zahájil velkolepou přestavbu Pražského hradu, poničeného válkami.
• Ze sousedního Saska povolal stavitele Benedikta Rejta (též Rieda).
• Ten tu mimo jiné vytvořil jedinečný Vladislavský sál.
• Jeho dílem je i chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.
• Na něm se podílel i další známý sta­vitel Matěj Rejsek, autor pražské Prašné brány.
• V novém duchu byly přestavovány i četné hrady, aby lépe odolávaly stále se zlepšujícímu dělostřelectvu.
• Z malířů patřil k nejvýznamnějším uměl­cům této doby Mistr litoměřického oltáře.
• Do Čech se také stále více šířil humanismus, který přijímali jak katolíci, tak kališníci.
• K významným dílům pa­tří právní spisy Viktorina Kornela ze Všehrd, ale i první mapa Čech (1517) Mikuláše Klaudiána.

• Roku 1471 usedl na český trůn Vladislav z rodu polských Jagellonců.
• Za vlády Jaggelonců vzrostla v království moc šlechty na úkor měst.
• Po smrti uherského krále Matyáše Korvína získali vládu nad celou zemí a navíc i uherskou korunu.
• Za jejich přispění byl uzavřen náboženský smír mezi katolíky a kališníky.
• Po Vladislavovi vládl jeho syn Ludvík (1516), který zemřel v bitvě u Moháče v boji s Turky roku 1526.
• Jeho smrt ukončila vládu Jagellonců v zemích Koruny české.
• Po jeho smrti usedli na český trůn na 392 let Habsburkové.
• Stavební sloh v době jejich vlády se nazývá pozdní nebo také jagellonská gotika (např. Vladislavský sál na Pražském hradě).